Dneska jsme vyjeli autem porozhlidnout se po okoli a dokoupit nejake zasoby. Vetsinu cesty jsme jeli po prasne ceste a dojeli do Bombala, nejblizsi vesnice spolu s Kooma, akorat na druhou stranu. Byla to fakt dira. Na zpatecni ceste jsme se zastavili u Black Lake, ktere jako jedno z mala nebylo uplne vyschly. Poletovali nad nim 2 orli a v nem se cachtaly kaceny a cerny labute. Jak jsem ale sesel k nemu, tak tam byly desitky mrtvejch a ze par flasek od piva... Mistni burani se asi nudili.

poranu (teda jak jsem se probudil a zbalil, tj. asi v 11) jsem vyrazil na dvoudeni vypravu do bushe podel reky. Predem jsem se obeznamil se vim nebezpecenstvem ktere na me ciha a domluvili jsme se ze v pripade blizke smrti zalozim pozar. Lepereceno ze dam ohnem kourove signaly, ale v tomhle pocasi to vyjde na stejno (mimochodem byl vyhlasen stav totalniho zakazu jakehokoli otevreneho ohne). Umne jsem si proto u reky vyrobil z vrby hul se kterou jsem pred sebou satral s naivni myslenkou ze tak hady vyplasim. No, takze od zacatku: vysel jsem rozvaznym tempem dolu k rece a cinil hojne prestavky ne k odpocinku jak by nekoho mohlo napadnout, ale abych pozoroval klokany kterych se opravdu urodilo. Pak jsem prelezl jeden plot k sousedovi (peclive si tady vsichni oplocujou pozemky) a sel podel jedne strze az k vode kde jsem musel prelezt dalsi plot. Ctenari s jistou davkou predstavivosti si mohou lehce domyslet jak musi vypadat kdyz nekdo jako ja preliza pres plot s velkym batohem... ale povedlo se. Dosel jsem teda k rece kde byla naprosto romanticka tun s piscitou plazi. Taky jsem videl jak se neco sine vodou a usoudil ze to bude had. Trosku jsem to tam teda "znehodnotil". Kazdopadne jsem se tam dost dlouho kochal a vyrezaval hul z vrbovyho klacku. Zkousel jsem ruzny ornamenty, ale nejak se me to nevedlo a tak jsem vyrezal jeden na kterym se neda nic pokazit :o) tady stejne nikdo nevi co to znamena.... To me pripomina historku co me rikala rakoska, zeprej jeden jejich znamej australan potreboval vymyslet nejakej jednoduchej ornament, znak, kterym by si ozdobil barak. Zeptal se teda jinyho znamyho, cecha, a co muze tak cech vymyslet za znak.... Tak mu to poradil a on si tim ozdobil celej barak a na strechu dal nejvetsi. Jeho otec byl cech a kdyz prijel, tak se mu syn chlubil jak si to pekne vyzdobil a chudak tata tomu rozumnel....
No nic, posleze jsem se vydal po proudu vytrvale pred sebou busic holi abych vystrasil hady. Cesta nebyla nijak prizniva. Po kamenech se nedalo, krovim taky ne... tak jsem se teda prebrodil a objevil paradni misto na skalach kde jsem se diky sve lenosti (nazval jsem to ze tak krasny misto se neda prejit) rozhodl prenocovat. Bylo tam super koupani, a tak jsem zbytek dne stravil koupeli a cetbou. Nez se zacalo stmivat, tak jsem jeste vyrazil na obhlidku okoli a vysplhal po skalach na vrch udoli kde byl peknej vyhled. Jak jsem se tak kochal, tak se setmelo a nejak jsem nemohl najit cestu dolu. Vsude tam bylo krovi a skaly, a uz jsem zacinal celkem malomyslnet a premyslel komu co odkazu. Nakonec jsem ale odvazne slezl par skal pouzivaje svoji nezkrotnou sikovnost a mrstnost. Pak se prodral krovim a byl zpatky. To jsem ocenil ze sebou tahnu celou flasku Ballantines, kterou jsem mel pro pripad ustknuti hadem. Protoze byla moc tezka, tak jsem ji musel krapet odlehcit. Pritom jsem se kochal usinajici / probouzejici se prirodou a oddaval se rozjimani o zivote. Dosel jsem k otrepanemu zaveru o tech zenskych a co se musi.... vsak to znate.

Rano me probudilo slunko a celej den me davalo zabrat. Dokonce tam ani nebyl zadnej stin, a tak jsem nevedel co delat. Chvili jsem se koupal - to ale zalezlo a zacalo foukat. Chvilema jsem zalezl do stanu, tam se ale nedalo dychat a kdyz jsem oddelal venkovni plachtu, tak na me zase svitilo... Proste jsem se celej den slunil a aby z toho meli neco i klokani, tak jsem si sundal trenky. Odpoledne, kdyz jsem byl dostatecne ozehnut a docetl jsem Sinuheta, jsem vyrazil na cestu zpatky. U te romanticke tune jsem zase stravil nejakej ten cas a potkal tam svyho prvniho hada. Oproti ocekavani si me vubec nevsimal, asi spolehal na to ze je velkej. Souperit jsem s nim nechtel, a tak jsem po nem vrhnul oblazkem. Line zvedl hlavu a nechapave se dival, moc mu to ale nevadilo. To samozrejme rozlozilo moji teorii o holi. Nicmene po par minutach se odplazil. To muj pochod jeste vic zpomalilo protoze jsem nevedel kde je... Po ceste jsem jeste sebral berani lebku kterou potom vasek pribil na strom - vystavni kus. To je tak k vyletu vse, vecer jsem dorazil zpatky, hladovej, a tak jsem se doplnil a sel spat... Predtim sem teda zase postavil stan.

Cely dopoledne jsme balili a balili a balili... Asi ve 12 jsme vyrazili. Cesta trvala neco pres 6 hodin a po ceste jsme videli spoustu klokanu. Skoda ze jsem nejakyho nevyfotil. Byli hezky blizko - lezeli hned u silnice a nekteri byli dokonce nafoukli. Nebo v pozehnanem stavu? Doma jsem toho ani moc nevybalil. Procetl jsem majly a tak. Ono 14 dni bez netu cloveka poznamena... (mimochodem dneska je 16.1. a porad tady lezi sbalenej batoh).
Rano me probudil prijezd Vladimira. Pres den jsme delali samy nezajimavy veci, pak sli nakoupit a pak jsme pili to co jsme koupili. Tasmansky bitter. Povykladal me o tom jak se mel doma ve Vladivostoku a jak tam dohanel vsechno co tady zanedbal. Horce jsem litoval ze ja jsem takovy stesti nemel. pak sel spat a ja se potkal s Panterou a Misakem na netu. Pujcil jsem si od Vladimira webkameru kterou si privezl a kecal s nema az do ranich hodin.

Spat sem sel v 6 a budik nastavenej na 7 me nevzbudil. Spontane jsem se probudil po 10, smyl ze sebe spinu poslednich 14 dnu a sejmul vous. Hned jsem se citil lip, i kdyz to nebylo uplne ono. Pln optimizmu jsem se ale vypravil do skoly kde jsem se potreboval poradne na vsem domluvit. A domluvil jsem se vyborne. Aktualni stav je teda takovej, ze nakonec studuju Diploma of IT, casove se pro me nic nemeni, akorat musim studovat trochu intenzivneji. Nechodim teda do vyuky, ale samostuduju abych stihl ty dalsi predmety ktery zacinaji nekdy v unoru. Do skoly chodim pondeli, streda, ctvrtek coz da dohromady skoro tech 20 hodin ktery se pozadujou jako minimum denniho studia. Usetril jsem tak utery, kdy chodim do prace. Chodim tam jeste patek a sobota. V tomto duchu teda probehl celej tyden. V praci nic radikalniho, delam porad na tech outlookovskych formularich. Hendri si akorat stezoval ze jeste nedostal zaplaceno za posledni 4 tydny... Ja jsem v pondeli ulozil sek kterej me pred vanocema dali, a ten se me zase vratil. Ve stredu to ale napravili a poslali me to online primo na ucet. Ve stredu jsem totiz byl neplanovane taky v praci. Po skole me vyzvedli doma a meli jsme meeting na tema Light Speed. Tak jsme totiz nazvali nas produkt. Vytiskli jsme vsechny formulare a nalepili na zed a udelali mezi nima cary... Proste to vypada dobre. Pro vetsi efektivitu jsem taky prespal v kanclu z patku na sobotu. Ve ctvrtek jsem delal prvni zkousky ve skole. Udelal jsem za ten den 4 - vsechny za predmet kterej trva 10 tydnu. Byla to komunikace v IT a vicemene samy blbaboly, takze jsem treba psal telefoni rozhovor a tak... Nejhorsi asi byla bezpecnost na pracovisti, k tomu jsem se musel dokonce pripravit a precist si to. Situaci znacne zneprijemnuje fakt ze to je cely v anglictine :o)

vecer jsem se teda vratil z prace - dovezl me Alex. Jelikoz byl Liquer Land uz zavrenej, tak to vypadalo na klidny vikend. Vladimir se ale vytasil s nejakyma Vodkama co privezl z Ruska, a tak jsme si vynesli ven stolek, zidlicky a jali se pit. Pak se tady ukazal soused, lepe receno pritel sousedky - Angelo a poprve jsme se s nim poradne bavili. Dal si s nama taky. Patri mu to stary auto na ktery koukam z okna. V nedeli jsem se probudil v jednu kdy uz byl L & L otevrenej. Hned jsem toho vyuzil a doplnil zasoby, tentokrat Toohews. U toho asi uz zustaneme. Zapomnel jsem totiz dodat ze me klekla sitovka v patek - proto jsem nemohl delat z domu a musel jet do prace. V nedeli jsem teda koupil novou. Ukecal jsem ju na $10, coz jde. Uz to neni ISA shit. Domluvili jsme se s Vladimirem ze by nebyl spatnej napad si zajit na plaz. V hluboke odpoledne jsme teda vyrazili. V ramci setreni jsme nejeli z Hurstville, ale z Allawah (zastavka vedle), kde nekontrolujou listky. Ja jsem totiz chctel jet na cerno. Vlad uz dluzi nekolik pokut, a tak si listek koupil. Jeste teda k mistnimu systemu: maji tady na vetsine zastavek turnikety do kterych se ty listky strkaj a ty pak pousti nebo ne. Na tech zapadlejch zastavkach je ale nemaj a jenom nekdy tam nekdo stoji a kontroluje. Sem tam se stane ze chodi kontrola ve vlaku nebo busu. V autobusu prodava listky ridic a nebo ti co maji listky na zony, tak to taky strkaj do masiny ktera oznami ridici jestli jo nebo ne. Jinak ve vlacich (to jako metro) byvaji security kteri po vecerech a nocich hlidaji urcitou oznacenou bezpecnou cast vlaku. Musim taky dodat ze jak jsem se jeste pred vanocema vracel po probdene noci z prace, tak me uz neplatil tydeni listek, coz jsem si neuvedomil a suverene nastoupil do autobusu. Ridice budto odradila moje drzost, nebo si toho nevsiml. Ja jsem nic nezaregistroval, proste jsem tam vrazil ten propadlej listek a sel dal a spokojene poklimbaval. Pak jsem teda poprve uvidel ze nekdo kontroluje listky - to jsem do te doby nepotkal. V tom jsem si taky uvedomil ze jedu na cerno! Byl jsem ale odhodlanej zapirat a jmenovat se uplne jinak... a nerozumnet! Pokuta stoji $100. S naprostou samozrejmosti jsem mu ukazal listek, on se na nej poradne podival (vzal ho do ruky) a pak ho spokojene vratil. Kdyz jsem to ale zkusil pri vstupu do vlaku, tak me to nepustilo a musel jsem koupit drahej listek (1 cesta 100 Kc; jenom vlakem, k tomu jeste potrebuju autobus za 80 Kc, a to tam a zpatky; cirka teda vyjde cesta do prace a zpet na 300 Kc - zpatecni vlak je levnejsi; za tydeni zaplatim 840 Kc). Kdyz jsem ale vystupoval, tak jsem si listky zase zpletl a pouzil ten propadlej a pustilo me to... Maj v tom bordel. Abych se ale vratil k ceste na plaz, tak jsme teda jeli z Allawah a konecne jsem se citil dobre. Jel jsem na cerno, pil jsem pivo (ve vlaku zakazano; zakaz i koureni "jakekoli substance"), nemel jsem ho v papirovym pytliku jak se musi, a jeste jsem si dal pro jistotu nohy na protejsi sedadlo. Uznavam, je to chaby, ale aspon neco. Na plaz jsme teda dorazili asi v 5 a tudiz se zacinala intenzivne vylidnovat. Ono to neni nic zajimavyho, proste jsme se vykoupali a jeli zpatky. Ted byla rada na me nest tu tezkou kabelu. Vladimir se chtel pred odchodem z plaze prevlict - mel plavky a pres ne rucnik. Rozverne jsem mu s kabelou utekl s planem ze se budu kochat jak jde takhle mestem. Obehl jsem blok a koukal ze zadu co bude delat, ale on tam asi 10 min stal jak piskot a jenom se rozhlizel. Pak se teda precejenom vydal na cestu a ja sel blahove za nim. On sel ale jenom na roh - podivat se jestli tam nejsem a pak zpatky. To me samozrejme uvidel a bylo po srande. Asi nema smysl pro humor... Na ceste zpatky jsme vystupovali uz v Hurstville a museli projit tema turniketama. Stacilo jit tesne za nim a bylo to.
Ve vecernich hodinach pak bylo par znamejch v Brne v kavarne i s webkamerou, a tak jsme si dali online par piv.

Zase stereotypni pracovni tyden. Trochu rozruchu ale vzniklo v praci - s tou to totiz zacina vypadat velice blede. Trochu to teda objasnim: pracuju pod trema Alexama (o trochu starsi nez ja). Ti maji firmu Astra Telecom kde jsem pracoval. Byla to nove vytvorena firma pro pripojeni k internetu a servis kolem, proste pokus jestli to neco da. Ocividne ale nedavalo a de do peknych sracek. Soudi se ted s kdekym - nejaci zakaznici podali zalobu za nedodanej servis (zrejme ale zaplacenej), pak dodavatel hardwaru za nezaplaceni, v kanclu vymnenili zamky a zmenili bezpecnostni kody protoze neplatili, s jednim Alexem se soudi o neplaceni najmu, a ted se i zacina soudit kolega Hendri, kterej nedostal 5 tydnu zaplaceno, vyhodili ho z jeho bytu protoze nemohl platit - spi teda v aute, prodal hodinky, gauc, lednicku, TV... a jeste dluzi nejakym lidem co mu pujcili a uz to velice "ostre" vyzaduji zpet. Proste nic moc. Sice mu slibili zaplatit a rikali ze kuryr je uz na ceste... pak nebrali telefony. Druhej den uplne to stejny. Ten jede Alex ma ale dalsi firmu ktera uz vali leta - Intranetcorp, a ta se prave venuje navrhovanim tech formularu pro Outlook co prave delam. Pracuju teda vlastne pro nej ted a jsem placenej jim, coz je vyrazne jistejsi. Dobry na tom je ze ted potrebuje udelat nejaky projekty a tak pro neho neni vyhodny se me zbavovat, ale pekne si me hyckat :-) Proto teda jeste nejakej ten tyden snad vydrzim...
Ve skole pokracuju v testech. Musim poznamenat ze jsem z jednoho dostal F, ale diky ostatnim A z toho predmetu jsem prosel... Bylo to uplne na prd. Mel jsem udelat plan toho jak postupovat pri upgradu nejakyho systemu - sestavit plan komu zavolat a koho upozornit, jak s nima mluvit - telefonem, emailem nebo osobne, pripravit si otazky... proste hruza. Nedostal jsem k tomu uvodni stranu kde byly vypsany jednotlivy ukoly a jejich bodovani, proto jsem to trochu zkratil a bylo to... Ten predmet jsem ale ukoncil - komunikace v IT. Pak jsem teda zacal s dalsim predmetem a dostal dalsi test. Knizku k nemu jsem sice cetl, ale nejak ty otazky nesedeli a udelal jsem tak pulku. Rikal jsem si ze jsem teda peknej lempl kdyz jsem ty kapitolu ocividne preskocil a rikal si ze budu asi muset uz vazne studovat. Pote co jsem to ale smutne odevzdal, jsem v knizce zjistil ze to tam neni a ze ten test je z dalsiho predmetu, takze pohoda. Ve ctvrtek jsem jako cast zkousky instaloval zvukovku a monitor, potom Office, Visual Basic a Visual C++ - 100% :o)
V patek se mel ozvat Alex, dat me prachy a mel jsem krapet pracovat. Celej den se ale neozval a me uz zase jimala malomyslnost ohledne jobu. Jelikoz nebylo co delat, tak jsem se kouknul nejdriv na Erin Brockovicz a pak na Leona. Asi kolem 10 vecer zavolala Eva Nollova jestli pry nechcu pomoct jejich znamymu s necim na baraku v sobotu. Alex se neozval a prachy na najem byly potreba, a tak jsem to vzal. Chvili na to samozrejme zavolal Alex ze prej mel celej den fofr, ze mu ukradli mobil (to teda uz v utery) a co prej sem udelal... Nic jsem samozrejme nedelal protoze jsem cekal na prachy s tim ze nechcu dopadnout jako Hendri. Rikal ze v sobotu (zitra) jede odpoledne do Melbourne a ze me predtim ty prachy dopravi, ze jeste zavola...

Brzy rano jsem vyrazil za praci. Meli na me cekat na zastavce vlaku v Janali, coz jsou 4 zastavky z Hursville smerem od mesta. Je to taky takova zapadla zastavka, a tak jsem radsi sel na zastavku do Allawah (pro me o trosinku dal nez Hurstville) kde nejsou turnikety a da se tudiz projit bez placeni. Pri setkani jsme zjistili ze se zname z navstevy hned ten druhej den jak jsem sem prijel - byli tam taky. Dojeli jsme k nim domu. Konecne poradnej zdenej barak s vyhledem do zatoky. Delali jsme pak odvodnovaci strouhy pred domem a zaklady pro sloupky na plot. Tudiz prace s krumpacem, rycem, lopatou, sekerou a zbijeckou. Reknu vam kopat diru do skaly... Pracoval jsem v bylych rukavickach (budou se ale muset vyprat), ale i tak jsem si udelal 3 puchyre. Nevim jak, ale na kazdym palci jeden, a pak na dlani pod malickem. Vecer jsem jel teda domu stejnou cestou, obtezkan dolary ktere by stacily na zaplaceni tydeniho najmu a jeste by me zbylo na hamburger. Taky se ozval Alex a potesil me tim, ze jsme se domluvili ze spolu sepiseme formalni smlouvu a ze penize necha u Dimitrije kterej bydli taky jako on na Bondi a ze se tam v nedeli stavim, vezmu si je a ze hodime rec o tom projektu co delame.
Jelikoz jsem taky uspesne stahl Tomb Raidera z Ceska, tak jsem na neho vecer koukl a musim uznat ze to je pekna kravina zalozena na dobre rostle babe a zname hre... Jinak je to uplne naprosto o nicem.
Vecer me jeste Vladimir pripravil radostne okamziky svym predstavenim. V pokoji na zdi se mu usadila nejaka mrska, asi 10 cm dlouhej hmyz jako kobylka, ale nemelo to nohy jako kobylka... proste nejaka mistni zruda s ohromnejma tykadlama. On ale hmyz moc v lasce nema, dokonce se da rict ze se ho panicky boji. Po delsim premysleni se vyzbrojil miskou, ze ho do ni chytne (nechtel to zabit - mozna se bal ze tomu neco vyleze z vnitrnosti). Kdyz stal ale tvari v tvar hmyzu na zdi s malou miskou v ruce, tak mu to uz jako dobrej napad moc neprislo a uchylil se do ustrani. Za chvili se me prisel pochlubit zbrani kterou vyrobil. Na nejakou tyc privazal vetsi plastovou misku, takze vypadal jako profesionalni lovec a neohrozene se pripravoval na lity souboj cloveka s hmyzem. Jak ale vesel do svyho pokoje a znova to uvidel, tak ho presla bojova nalada a zase premyslel. Pak rekl ze si musi dat pauzu. Po pauze jsem prisel i s fotakem coz ho trochu posililo a snazil se tvarit sebevedome (je to hroznej manekyn). Kdyz prislo k cinu, tak zase trochu znejistel a chvili trenoval na zdi vedle. Kdyz videl ze uz zacinam fotit, tak zatnul zuby, zavrel oci a priklopil pana hmyz miskou, podsunul papir aby se dal prenest. Jak ale drzel ten papir na misce ve ktere byl nas novy kamarad, tak to na nej uz bylo moc a musel jsem to vynest ven. Z dokumentacnich duvodu jsem mu to ale predal zpatky aby ho vypustil na svobodu sam (tajne jsem doufal ze treba jak vylitne, tak si na neho sedne). Z cele teto operace jsem poridil i par snimku.

Pred polednem jsem vyrazil na Bondi vyzbrojen plavkama. Vladimir je od te doby co se vratil z prazdnin doma nejakej linej a nechtel na plaz. Musim poznamenat ze ma dobre situovane rodice kteri maji i letadlo a tak... Nepracuje tady a oni ho vydrzujou. Pred vanocema jeste delal, ale ted se nejak nove domluvili a ted si cte a relaxuje. Jednou dvakrat tydne teda zaskoci do skoly. Zpatky ale k me osobe, ktera je jiste zajimavejsi! Asi kolem 12 jsem dorazil k Dimitrijovi, ten me dal obalku s prasulema za 2 tydny a dopisem ze uzavreme smlouvu... a asi 2 hodky jsme se piplali v tom programku, ale nejak se ty komply na krerych to delame (pres vzdalene rizeni) sraly, a tak jsme to vzdali. Nejely az do pondeli do rana, takze byl zbytek dne klid. Dovezl me na plaz, ktera je tady asi nejpopularnejsi. Tam jsem taky zjistil proc je tak tezky v Australii potkat peknou marku - protoze jsou vsechny tam! Zadny puritanky taky nejsou, takze bylo na co koukat. Palilo pekne slunko, tak jsem mu nabidnul svoje doloupavajici se zada, dal koupel a jel pekne nazpet. Autobus kterym jsem musel k vlaku mel poruchu, a tak jsem jel trochu dyl...
Vecer jsme zkoukli Pana prstenu coz bylo celkem fajn.

Nema cenu se rozepisovat ke kazdymu dni, tak to budu brat pekne zkratka. Ve skole jsem dost dopredu a abych mohl delat dalsi zkousky tak tady na to musi byt kantori kteri prijdou az zacatkem unora. Do te doby mam celkem leharo a do skoly se chodim spis jenom ukazat. Jinak pracuju z domu coz je celkem v pohode i kdyz clovek nema takovou pracovni kazen. A taky tam mam celkem intenzivni horko takze se potim i kdyz tam sedim jenom v trenkach.
Jedna zajimava udalost se stala hned v pondeli v noci - kolem pulnoci ve vedlejsi ulici vybouchla zaparkovana lod. Uznavam ze je trochu neobvykle aby tady parkovaly lode, ale zivot je plnej prekvapeni. Tahle byla nastesti na voziku, takze se to jeste dalo pochopit. Kazdopadne to byl seriozni vybuch. Kdyz jsme videli kour, tak jsme se sli podivat. Vzal jsem pro jistotu i fotak, ale kdyz jsem videl ty lidi okolo, tak jsem usoudil ze paparazzi ze me nebude a sel jsem pryc. Prijely i 2 pozarni auta. Jak jsme se vratili domu, tak jsme zjistili ze ten vybuch poskodil telefoni kabely, takze nam nevali ani telefon ani internet. Mohl jsme teda bez vycitek jit spat.
V utery rano jsme se vypravili behat s tim ze po ceste nabereme drevo ktery na ulici zbylo po porezani nejakyho stromu. Pekne to narezali na spalky a dali k tomu ceduli "zdarma na topeni". Sebrali jsme teda na ulici nakupni vozik a dovezli ho tam. Kdyz jsme jeli podruhe, tak jsme potkali Angela - souseda. Jelikoz jsem se ve voziku vezl, tak si myslel ze jsme vozrali hned poranu. Kdyz jsme mu ale radne vysvetlili situaci, tak se nabidl ze nam pomuze a sjeli jsme tam autem a to hned dvakrat. Mame teda dreva ze nevime co s tim. Jsem zvedavej kolikrat Vladimir v tom svym krbu zatopi... Urcite jenom kdyz prijde nejaka zenska, a to mu beztak hned vyhasne... nebo to nebude dlouho potrebovat...

Dnes jsme meli sraz 10,45 na zastavce v Hurstville. Michala si totiz byla jeste rano pro spacak, tak jsme vyrazili trosku pozdeji. Nakoupili jsme taky neco na jidlo: konzervy fazoli a spaget, sejr, sunku v konzerve a nejaky vody. Ja jsem jeste doma udelal 6 toastu s rybickama, syrem a salatem, Michala mela neco jako rizoto. To na tri dny musi vystacit! Za $15 jsme si koupili jednu cestu do hor - zastavka Mount Victoria. Museli jsme prestupovat na hlavnim nadrazi - Central Station. Tam jsme taky zjistili ze nam vlak asi pred 2 min. ujel a dalsi jede asi za hodinu. Vyvalili jsme se teda v prilehlem parciku kde se me stalo neco neuveritelneho - misto abych bryle ztratil, tak jsem jedny nasel. Vlak teda vyjizdel 13,02 a do mista urceni jsme dorazili asi 15,30. Jelikoz jsme nevedeli kudy a kam (mel jsem jenom povrchni plan cesty od otce, na ktery se ale moc spolehat nedalo, protoze kdyz popis dne zacina: start 6,00 rano...), tak jsme se jali ptat po nejake mape a informacich. Odkazali nas na Katoomba, coz je centrum Blue Mountains, ale dost daleko. Jinak se pry muzeme poptat v hospode, ze tady nic neni. V prvnim hotylku jsem stravil znacnou dobu, protoze se me snazili neco najit, ale nakonec jsem vysel s ofocenou automapou s velice chabym meritkem. Pak jsme ale zjistili ze lontaci jsou vsude stejni a navstivili mistni informace a koupili poradnou mapu 1:25 000. Mela jedinou nevyhodu - nepokryvala celou cestu. To byla ale otazka az posledniho dne, coz nas moc netrapilo. Zacatek byl teda asi 10 km po prasne ceste k Victoria Lookout. Cesta ubihala vesele sic jsem obeznamoval Michalu s nebezpecenstvim australske bushe a s uspokojenim pozoroval rostouci hruzu v jejich ocich. Pak se pred nami otevrel velice impozantni vyhled na skaliska hor. Po povinnem kochanim jsme museli slezt dolu do udoli. To trvalo asi hodinu. Dole na nas cekaly Victoria Falls - super vodopady pod kteryma jsme se i trochu osvezili, takze jsme byli celi mokri. V tunce pod nima byla spousta obrovskych cervenych raku.
Jelikoz bylo uz celkem pozdeji, tak jsme museli pokracovat podel Victoria Creek az k soutoku s Grose River - Burra Korain Flat, coz bylo oznacene taboriste. Tam ale byli samozrejme lidi. Pred tim jsme vydeli spoustu eventualnich taborist, takze jsme se rozhodli pokracovat. Dale ale samozrejme nebylo ani jedno a slunce se nad obzorem uz drzelo jenom silou vule. Znacnym tempem jsme asi po 40 min. nasli neco co pri trose dobre vule umoznovalo postavit stan. To uz se zacinalo smrakat. Jeste jsme udelali ohen, najedli se a to bylo tak vsechno co jsme za ten den stihli.

Moc jsem se v noci nevyspal, protoze jsme spal ve svahu a porad sjizel dolu. Ke vsemu jsem mel asi pod spacekem a karimatkou hrasek kterej me tlcil. "Spali" jsme teda asi do 8,15, pak se zblalili, najedli a vyrazili. To bylo 10 (ne 8,30 jako podle otcova pruvodce). Prodirali jsme se uzkou stezkou zarostlou bushi, coz s velkyma tezkyma batohama nebylo az tak super. Cesta vedla stale okolo Grose River. Hlavne prelizani padlych stromu, natoz podlizani... Pak jsme se i vykoupali v nadherne teple vode s vyhledem na zarucene jedovatyho pavouka na skale a jeste nejaky neznamy mrchy. Koupel byla provazena Michalinym jekotem ze je voda studena :-))))
Bylo poradny teplo a my porad sli a sli a sli, a premysleli kde asi tak jsme. Najednou se pred nami neocekavane objevil Blue Gum Forest. To me pripomina ze jsem si chtel nejakej ten gumovnik nariznout a vyrobit nejakej vyrobek z gumy... Priste. Tam jsme se odchylili od Grose River a sli proti proudu Govetts Creek ktery nas mel vyvest az z nasi mapy. Les jsme prosli za chvili a dosli na oznacene taboriste Acacia Flat kde jsme potkali nejaky lidi, taky ze Sydney. Chvili jsme se s nema bavili, ale pak jsme se rozhodli pokracovat, protoze to nebyli lidi naseho razeni - nabidli nam totiz ke koureni marihuanu. Dalsim duvodem bylo ze bylo chvili po 3 a z otcovych zapisku vyplynulo ze tady taboril s tim ze potom nic neni (cemuz jsem nemohl verit) a hlavne ze druhy den odsud vyrazel v 6 rano aby se asi ve 4 dostal k vlaku. Protoze my jsme se intenzivne kochali, tak nam cesta trva dele a v 6 jsme rozhodne vstavat nehodlali. Sli jsme teda dal, pres hory a doly a v 6 jsme dorazili k taboristi u Junction Rock. Tam zas taborili nejaci cinani s harantama, ale ja, inspirovan Jenickem kdyz hledal pernik, jsem vylezl na skalu a sokolim okem odhalil sryte taboriste. Po dalsi pulhodine jsem i odhalil cestu k nemu a mohli jsme se ubytovat. Protoze uz tak nepalilo slunko, tak jsme se sli vykoupat (nehledejte v tom zadnou logiku). Po te co jsem ujistil Michalu ze v rece zadny obludy nezijou (a zatajil co me rikali ti lidi odpoledne, ze si mame davat pozor na pijavice ze jednu z nich vysala a porad o krvaci) jsme videli znacne velkyho uhore, nebo rybu jemu podobnou.
Vecer jsme si udelali zase ohen a doprali si tepleho jidla - ohrali jsme konzervu, jejiz konzumace byla opravdu krdinskym cinem. Noc probehla celkem v pohode - vyspal jsem se trochu lip, ale v noci kolem me neco smejdilo a kdyz jsem tam posvitil, tak se to dalo na zbesily utek s hlukem davaje tucha velkeho zvirete...

V 7 jsem se probudil a s pocitem jisteho sebeuspokojeni jsem hned vzbudil Michalu. Vsechno jsme sbalili a uz 8,30 vyrazili. Aby se nekomu nezdalo ze se me batoh zlehcoval, tak musim rict ze jsme poctive vsechny flasky zase doplnili vodou z potoka, takze vaha zustavala. Posledni den mel byt nejdelsi a taky nejhezci. Uz po par kilometrech se ale cesta vyrazne prudce stacela k nebi, kdezto nas batohy tahly presne opacnym smerem. Cesta vedla vzhuru kolem potoka kterej tvoril spoustu vodopadu a tak jsme aspon meli duvod k castym zastavkam k povinemu kochani. Vsude se dala pit voda, a tak jsme vodu v lahvich tahli ciste z treningovych duvodu. Kazdopadne jsme stoupali stale, stale, a pak jeste o kus dal a kdyz uz se zdalo ze to vys jit nemuze, tak jsme se objevili na dne Grand Canyonu. To uz kolem nas zacinaly proudit davy turistu ze kterych byla jeste citit rani sprcha a chladiva klimatizace z auta. Jelikoz byl statni svatek (den Australie), tak se vsicni vydali na piknik a tohle bylo prave misto. Autem dojeli na parkoviste ktere je primo na utesu s krasnyma vyhlidkama. Tam zustane tak 80% lidi a ti sportovne zalozeni si vyjdou na okruh kterej ma tak 5 km. Na ten okruh jsme prave narazili. Cesta to byla ale impozantni, kanon byl velice uzky s vysokyma skalama okolo, uproztred tekl potok a klima bylo velmi vlhke. Chvili jsme se teda kochali cestou takovymhle kanonem, dokud se cesta zase nezvedla a nevyvedla nas malou oklikou asi tak do 2/3 vysky kanonu. Proti proudu to totiz nebylo schudne. Tam byla takova puklina s vybetonovanym chodnickem a zabradlim, davy lidi, ale i tak to byla parada. na dno kanonu nebylo ani videt, protoze tam byla jenom uzka sachta ze ktere se ozyvaly skreky kononaru kteri to zdolavali po proudu vodou. Na neco takovyho se taky chystam! Po chvlili jsme dosli do "Rain Forest" kde byla vlhkost opravdu maximalni, slunko se sem nedostalo zadny a vsude rostly kapradiny, mechy a jine vodybojne rostliny. Cesta se stocila kam jinam nez nahoru a to zcela jedinecnou strmosti. Samozrejme tady ale byly schody a zabradli, takze cesta pro matky s detmi... Nakonec jsme ale s pocitem vitezstvi vylezli az uplne nahoru a vys to opravdu neslo. Byli jsme na vrcholu utesu, na parkovisti a vyhledu Evants Lookout (viz foto) a opet nas uchvatilo panorama. Zde musim podotknout, ze jsem se v te dobe jiz vzdal nadeje na uspech pri tvorbe panoramatickych fotek a tak jsem fotil jenom normalne a litoval ze to nejde. Vyhledy to byly opravdu jedinecne a na jednu fotku se nevejde proste nic. Tam jsme chvili relaxovali, ale pokrocujici cas a vize novych zazitku nas hnala dal. Ted jsme se vypravili po vrcholku utesu na dalsi vyhled, dalsi parkoviste Gavetts Leap. Zacatek cesty byl zrovna ve vystavbe a jak to vypadalo, tak to delaji pro vozickare. Cesta v soucanem stavu byla tak pro otce s kocarkem (otec aby mohl misty kocarek poponest). Bylo to tedy nenarocne a misty se to dokonce i svazovalo dolu, cesta byla roubena vyhledy a zlatym hrebem byly Bridal Veil Falls (viz foto) ktere padaly nekolik set metru dolu. Pak ale prisla fyzicka dorazka a stoupalo to zase nahoru az do Govetts Leap. Odtamtud uz nas cekala jenom silnice do Bkackheath kde mel jet vlak (asi 6km). Jeste tam vedla cesta dolu k upati vodopadu, ale racionalni pohled na previseni nas od toho odradil. Pri doplnovani energie si kousek od nas sedl uriceny par ktery nas o fyzicke namahavosti cesty jenom utvrdil. Dali jsme se s nima po chvili do reci a skoncilo to tim ze nam slibili ze nas vezmou do Blackheath na vlak. Nevim odkud byli, ale bydleli v Nemecku a uz nejakej ten rok cestovali. Uz prej jenom do Ameriky a zabali to. Tady meli pronajmutou dodavku se kterou cestovali. Zavezli nas az do Katoomba kde jsme s nima sli na pivo. Jelikoz byly zrovna happy hours (levnejsi pivo), tak jsme stihli 3 (teda ja, oni 2). Byl tam taky papousek, velkej, a rikal porad "hallo". Taky nas tam jeste vzali na vyhled na nejznamejsi skalu - Three Sisters (viz foto) kde byla strasna spousta turistu. Je to primo ve meste, tak se neni co divit. Pak uz jsme jenom asi 3/4 hodky pockali na vlak a jeli domu. Tam jsem dorazil asi kolem 10 vecer, takze timing dokonalej. papo