1B BURŽOAZNÍ
REVOLUCE V ANGLII A NIZOZEMÍ
ANGLIE
Po smrti Alžběty I. roku 1603 nastoupila na trůn
dynastie Stuartovců, která spojila Anglii, Irsko a Skotsko pod jednoho krále.
Jakub I. (1603-1625) byl syn skotské
královny Marie Stuartovny; smířlivá politika vůči Španělsku, kritizován poté,
co odmítl pomoci svému zeti Fridrichu Falckému; vážnější krize nastala až za
vlády jeho syna Karla. Byl proti válce.
Karel I. (1625-1649) se pokouší
posílit absolutistickou moc na úkor práv parlamentu: vybírá daně bez souhlasu
parlamentu, zavádí mimořádné daně a cla, nutí podnikatele a obchodníky
k půjčkám, které nevrací; za peníze poskytuje výhradní práva na výrobu a
prodej např. mýdla, uhlí a soli; rozprodává úřady. Parlament protestoval a byl
rozpuštěn, Karel jej od roku 1629 přestal svolávat.
Většina
rozporů v anglické společnosti se projevovala v podobě náboženských
sporů:
anglikánská církev - je státním náboženstvím (od Jindřich VIII.); katolická
menšina, kterou ostatní nenávidí, král se k ní chová smířlivě; puritáni -
odpůrci králova režimu i anglikánské církve, žádají návrat k „čisté“ církvi
(purus = čistý), kritizují rozmařilost života u královského dvora, bujná
okázalost dvora včetně divadla je urážkou Boha i pravého náboženství, angličtí
biskupové slouží ďáblu, pronásledováni, tisíce hledají domov v Severní
Americe, dvě strany:
·
presbyteriáni - požadovali, aby církev spravovali volení presbyteři
·
independenti - chtěli být nezávislý na presbyterech, vytvářeli demokratické obce,
všichni stejnou účast na správě.
I. období anglické revoluce (1640-1642) - svolaný parlament si
klade podmínky: zrušení mimořádných královských soudů, potrestání královských
rádců, žádné daně bez souhlasu parlamentu - král se rozhodne pro ozbrojený
zásah v parlamentu, na obranu členů parlamentu se postavil londýnský lid,
král se necítí v Londýně bezpečně - odchází do severní Anglie,
k válce se chystá král i parlament.
II. období anglické revoluce - období občanské války
(1642-1649) - král zpočátku vítězí nad
nevycvičenými vojáky parlamentu, situace se změní, když jeden z puritánů,
statkář Oliver Cromwell
vycvičil novou jízdu - základ „armády nového typu“ - z dobrovolníků,
uvědomělí, ukáznění, důstojnická hodnost za zásluhy; roku 1645 porážka
královských vojsk v bitvě u Naseby. Poté rozpory v protikrálovském
táboře - umírnění presbyteriáni chtějí smíření s králem, rozpuštění
armády; důstojníci (hlavně independenti) žádají, aby se král plně podrobil
parlamentu; nejradikálnější skupina - levelleři - vypracovali návrh ústavy pro
Anglii - tzv. Dohoda lidu - volební právo pro všechny „nezávislé“ muže,
požadována republika. Cromwellova armáda se nerozešla, ale naopak dobyla Londýn
a uchvátila moc; likvidována opozice: předáci umírněných a povstalci
v armádě; za nebezpečné považováni diggeři (kopáči), kteří hlásali rovnost
všech, bez povolení začali obdělávat obecní půdu, jejich mluvčím Winstanley.
Král byl na nátlak lidu postaven před soud, obviněn z ze zrady a
v lednu 1649 popraven, byla zrušena monarchie a vyhlášena republika.
III. období anglické revoluce (1649-1660) - roku 1653 byla nastolena
diktatura Cromwella, vládne jako lord protektor, Cromwellova armáda do Irska,
potlačeno povstání, obsazena nejlepší irská půda (nepřátelství mezi Iry a
Angličany); také povstání ve Skotsku poraženo. Roku 1651 vydána tzv. navigační
akta - zboží do Anglie se smí dovážet jen na anglických lodích nebo na lodích
té země, která zboží vyrobila - namířeno proti Nizozemí - válka Anglie
s Nizozemím, které bylo poraženo a muselo respektovat navigační akta;
v roce 1658 zemřel Cromwell, v zemi chaos, rozhodnutí: znovu povolat
Stuartovce.
Karel II. (1660-1685) byl synem
popraveného Karla I., musí se podřídit vůli parlamentu
Jakub II. (1685-1688) bratr Karla
II., chce znovu nastolit v zemi absolutismus (po vzoru Francie) a obnovit
katolickou vládu - nový konflikt, Jakub II. Sesazen, na trůn jeho dcera Marie,
která je provdána za nizozemského místodržícího Viléma Oranžského - Vilém III.
(1688-1702).
Slavná revoluce (1688-1689) -
Vilém III. podepsal tzv. Zákon o právech: král se zavazoval, že bez souhlasu
parlamentu nebude vyhlašovat ani rušit zákony, vybírat daně, ani udržovat
vojsko v době míru - Anglie se stává konstituční monarchií, moc krále je
omezena parlamentem a ústavou. V boji o moc se v parlamentu později
zformovaly dvě politické strany: konzervativní toryové (hlavně velkostatkářská
aristokracie) a svobodomyslní whigové (obchodní buržoazie, podnikatelé), vláda
závislá na parlamentu, ministři vybíráni podle přání té ze dvou stran, která
získala většinu křesel v parlamentě; vývoj dovršen roku 1715 - na anglický
trůn povolán Jiří Hannoverský - pravnuk Jakuba I., nerozumí anglickým poměrům,
neumí anglicky, zastupuje ho „první ministr“ - ministerský předseda; - položeny
základy parlamentního systému.
NIZOZEMÍ
Bylo formální součástí SŘŘ, roku 1555 ho Karel V.
předal španělské části Habsburského rodu. V 16.stol. bylo rozděleno do 17
provincií = samostatná území, každé má vlastní sněm, privilegia, v čele
všech generální místodržitelé. V manufakturách podniká měšťanstvo, které
má silné pozice. Nizozemí má vyspělý obchod a výrobu, nejvýznamnější byly
Antverpy. Stále silnější pozice reformace, hlavně kalvinismus a novokřtěnci. Příčiny odporu proti Španělsku:
politické - zaváděn absolutismus; ekonomické - vysoké berně a omezování obchodní svobody; náboženské - Španělsko
násilně hájí katolickou církev. V opozici proti Španělsku nejprve vysoká
šlechta: Vilém Oranžský, admirál Hoorn, generál Egmont. V roku 1564
dosáhli odvolání nenáviděného generála Granvilly. V letech 1566-1567
„obrazoborecké hnutí“ - lidové hnutí proti katolické církvi - opoře Španělska
(ničeny kláštery, kostely) - poraženo. V roce 1567 do Nizozemí přichází
vojsko s vévodou z Alby v čele = teror v zemi: vězení,
soudy, popravy tisíců účastníků odboje ( i Hoorn a Egmont), konfiskace majetku.
Zavedeny nové daně = alcabata: 1% z majetku, 5% z prodeje
movitostí, 10% ze všech tržních převodů - útěk za hranice, ochromení výroby.
Hlavní odboj proti Španělsku veden „gézy“ (žebráky):
·
lesní gézové: v lesích na jihu,
partizánský způsob boje, přepadání španělských posádek
·
námořní gézové: důležitější, v čele
Vilém Oranžský, přepadávání španělských lodí, azyl v anglických
přístavech, 1572 vypovězeni z přístavů, dobyto několik přístavů na
holandském pobřeží (hlavně Briel) - signál k povstání.
Boj se Španělskem (1572-1579): roku 1579 jsou jižní
provincie pod španělskou nadvládou - Španělské Nizozemí (od roku
1830 Belgie
V roce 1579 sedm severních provincií
uzavřelo „Utrechtskou unii“, 1581 po
sesazení Filipa II. Vznik samostatného státu Spojené nizozemské provincie, v čele Vilém Oranžský (1584
zavražděn). O svou existenci bojují až do roku 1648, kdy jsou uznány jako
samostatný stát po 30 leté válce.