4A ALEXANDR VELIKÝ A HELENISTICKÉ STÁTY

 

Makedonie - území na severu Řecka. V 6. Století ve styku s vyspělými řeckými oblastmi, v této době se projevují snahy sjednotit Makedonii, rozdrobenou na jednotlivá kmenová území. V Makedonii vládl král - jeho moc omezena aristokracií. Protože obyvatelstvo Makedonie bylo patrně thráckého původu, jazyk se podobal řečtině.

          FILIP (FILIPPOS) II. (395-336 př.n.l.) - vzestup Makedonie, připravují se na ovládnutí Řecka. V mládí jako rukojmí v Thébách - získané poznatky z temní vojenské taktiky využil při budování silné makedonské armády. Využil rozporů mezi řeckými státy a získal značný vliv na jejich záležitosti (podplácením rozděloval jednotu Řeků). 338 př.n.l. u Chairóneie porazil protimakedonskou koalici Athén a Théb (zorganizoval ji athénský řečník Démosthénes - odešel do vyhnanství). 338-337 př.n.l. - celořecký kongres v Korintu - pod patronací Filipa vytvořena všeřecká federace sdružující všechny státy mimo Sparty, uzavřena smlouva o obraně a útoku (Makedonie jako vojenský vůdce), formální nezávislost států, ale ve skutečnosti pod nadvládou Makedonie. Filip byl zavražděn na svatbě své dcery makedonskou šlechtou.

Filosofové v Řecku v době Filipa: Isokratés - Řecko se musí přimknout k Makedonii, aby vydrželo boj s Peršany. Démosthenes - vidí v Makedonii nepřátele, píše filipiky.

 

ALEXANDER MAKEDONSKÝ - VELIKÝ (336-323 př.n.l.)

n     syn Filipa II., jeho učitelem byl Aristoteles, nastoupil na trůn jako dvacetiletý. Na počátku si sjednal poslušnost řeckých měst (srovnal se zemí Théby). 334 př.n.l. vytáhl proti Persii, bitva u řeckého Graniku (Helespont), podrobil si Malou Asii. U Issu (333) porazil perského krále Dareia III. Roku 332 dobyl Fénicii a Egypt, zde uvítán jako osvoboditel od Peršanů a prohlášen za božího syna. Roku 331 proběhla bitva u Gangamél ( po této bitvě Dareios zrazen a zabit) a založena Alexandrie. Tažení do Indie (327-325) - dospěli až k Indu, vojáci vyčerpáni, musel se vrátit.323 umírá na horečnatou nemoc (malárii) v Babylónu. Za Alexandra se řecká civilizace rozšířila do rozsáhlých oblastí. Alexandr založil mnoho měst, podporoval uzavírání sňatků mezi vojáky a podrobeným obyvatelkami. Alexandr se snažil zachovat zdání, že Perská říše stále existuje (zasnoubil se sám s Dareiovou dcerou Stateicou a s baktrijskou šlechtičnou Roxannou). Odpor makedonské šlechty proti zavádění despotismu krutě trestal. Kultura v této době - Helénismus -od dobytí př. Asie do doby Augustovy, vzájemné ovlivňování, prolínání prvků řeckých a orientálních, řecký vliv na kulturu, politiku, hospodářství a náboženství, malířství - hlavně portréty, sochy - naturalistické (Láokoóm, opilá stařena). Nejvýznamnější centrum byla Alexandrie - Ptolemaios tam založil Múseion, vědci tam mohli bádat, knihovna - 70 000 svitků, hvězdárna, zoo.... Velký rozvoj medicíny, astrologie, zeměpisu, matematiky a filosofie - Archimédes, Euklides.

 

Alexandrova říše nestála na pevných základech, po jeho smrti - boj mezi jeho vojevůdci - diadochové (nástupci), boj končí rozdělením monarchie na tři říše:

1.     Egypt - dynastie polemajovců - až do připojení k Římu, hlavním městem Alexandrie, největší rozkvět ve 3. století př.n.l. - patří tam Libye, Palestina, část Sírie, některé oblasti maloasijské a egejské. Později moc Egypta oslabována vnitřními rozpory a vzpourami obyvatel, Řím se do nich začal vměšovat - poloviční závislost a roku 30 př.n.l. obsazen Octaviánem Augustem.

2.     Makedonie - dynastie antigonovců - po smrti Alexandra v zemi anarchie. 276 př.n.l. - k moci potomek Alexandrova vojevůdce Antigonose jednookého Antigonos Gonatos, v říši zavedl pořádek. Makedonie měla opět nadvládu nad Řeckem; 148 př.n.l. pod Řím.

3.     Sírie - nejrozsáhlejší a národnostně nejpestřejší helénistický stát, dynastie selenovců, územní rozsah: Mezopotámie, Arménie, Persie a část Malé Asie; postupně se oddělovala jednotlivá území, problémy s helenizací, 175-164 př.n.l.povstání Makabejských (viz dějiny žid. národa).

FILOSOFIE - zájem o více etické problémy, snaží se poskytovat praktické rady:

1.     Stoicismus - slovo pochází z řeckého „sloupoví“.Zakladatelem Zenón (dále Seneca, Marcus Aurelius). Poznat běh světa, na základě poznání žít podle přírody, ve shodě s rozumem a bohem, člověk se má podrobit řádu kosmu, nelpět na malichernostech, „stoický klid“.

2.     Epikureismus - zakladatel Epikúros - koupil zahradu, představitel atomismu - člověk z nedělitelných částic, i duše - užívat si dokud to jde, nezasahovali do politického dění. Př. Nebojte se smrti, když jsme my, není smrt, když je smrt, nejsme my. Nic nevzniká z ničeho, nic se nemění v nicotu. Člověk se vyhýbá strasti a vyhledává slasti. ....