4B REVOLUČNÍ ROK 1848 V EVROPĚ

 

Charakter - nikdy předtím ani po tom se neodehrála v Evropě tak rozsáhlá vlna revolucí

                    - Evropa na prahu občanských společností (většina lidí stále bez politických práv)

                    - revolucím předcházela velká neúroda ve většině zemí

ITÁLIE

Revoluce začala nejprve v Itálii:v lednu 1848 na Sicílii, pak v dalších městech.Společné cíle:

1.     odpor proti cizím  dynastiím (Bourboni, Habsburkové)

2.     požadavek sjednocení Itálie, různé představy o sjednocení Itálie: 1,liberálové- ústavní monarchie

                                                                                                                         2,revoluční demokraté-republika

·       jediná dynastie domácího původu - savojská v Sardinském království- král Karel Albrecht vede 2 války proti Rakousku, 2 bitvy: u Custory (48) a u Novary (49) poražen maršálem Radeckým

·       v Římě vyhlášena republika(49) , papež vyhnán, církevní půda rolníkům, v čele Giuseppe Mazzini, s pomocí  francouzského expedičního sboru Řím dobyt zpět.

 

FRANCIE

Opozice proti vládě Ludvíka Filipa : liberální, demokratická a socialistická.

Jednou z forem protivládní agitace bankety, v únoru 1848 vláda jeden z takových banketů zakázala- přesto uskutečněn 22.2.1848, vláda povolala vojsko- barikády.24.2. uprchl L. Filip, vyhlášena republika, vytvořena prozatímní vláda. Vláda vydala zákon o národních dílnách (práce pro nezaměstnané), všeobecné hlasovací právo  -volby do ÚS - ale vítězství liberálů a monarchistů - nespokojené rolnictvo - v květnu 1848 pokus o ozbrojené povstání socialistů, v čele August Blanqui; zásah vojska - záminka pro zrušení národních dílen- propuklo živelné povstání dělníků 23.-26. Května - utopeno v krvi. Z odpovědnosti obviněni republikáni - posun politických sil doprava - 2.12.1851 státní převrat Ludvíka Bonaparta - 1852 se prohlásil císařem Napoleonem III.

 

NĚMECKO

Nejzávažnější události v Prusku- revoluce v Berlíně v březnu 1848; král ustoupil a slíbil změnu ústavy. Ústřední myšlenkou bylo sjednocení Německa:a, liberálové- jednotné Německo se silnou ústřední mocí, dosažení nenásilnou cestou                                  b, radikální demokraté- federativní republika se slabou ústřední mocí, dosažení cestou ozbrojených povstání. Z podmětu liberálů vytvořen parlament ve Frankfurtu nad Mohanem (vorparlament): zde zástupci jednotlivých německých zemí, cíl: připravit ústavní sjednocení Německa, zasedal více než jeden rok.

2 koncepce:

1.     velkoněmecká- vytvoření státu v rozsahu zhruba SŘŘ ( včetně Rakouska a českých zemí )

2.     maloněmecká- odmítá účast Habsburků , počítá se s vedoucí úlohou Pruska

v březnu 1849 ústava vypracována, počítala se zachováním monarchie, titul císaře nabídla pruskému králi, odmítl, po jeho vzoru ústava neuznána dalšími německými panovníky- ke sjednocení Německa nedošlo.

 

RAKOUSKO

·       13.3. 1848- povstání ve Vídni, císař nucen odvolat nenáviděného Metternicha, slíbil ústavu. Rakouská  vláda v obtížné situaci - ústupky tam, kde je nátlak největší- vytvořeno ministerstvo pro Uhry, souhlas s volbami do ÚS ve Franfurktu, vydaná „oktrojovaná“ ústava, rozhodnuto o vytvoření říšského sněmu

·       květen 1848 znovu povstání ve Vídni, císařský dvůr útěk do Insbrucku, ústava odvolána

·       červen 1848 zahájeno zasedání říšského sněmu, postoj k událostem v Uhrách- dva tábory:

1.     němečtí liberálové sympatizují

2.      Slované, hlavně češi proti (obava z maďarizace + ze sjednocení Německa)- opustili sněm

·       7. září 1848 zrušení poddanství a feudálních povinností za náhradu 

·       říjen 1848- opět barikády ve Vídni, císařský dvůr- útěk do Olomouce

·       listopad 1848- obnoveno zasedání říšského sněmu v Kroměříži, pokračují přípravy ústavy

·       2. 12. 1848- císař Ferdinand V. abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. (1848-1916), nový panovník nezatížen konstitučními sliby

·       7. 3. 1849, Kroměříž- ÚS rozehnáno vojskem, nová ústava opět oktrojovaná (= vydaná císařem bez účasti zástupců lidu).

 

 

 

 

 

 

 

UHRY

Počátek se datuje vystoupením Lajose Kossuta v uherském sněmu v Bratislavě březnu 1848.Sněm vyhlásil zrušení feudálních povinností a částečné feudální svobody. Vídeň je nucena zřídit zvláštní ministerstvo pro Uhry- počátek cesty k autonomii ne-li samostatnosti. Zahájena centralizační politika, součástí je maďarizace (zavádění maďarštiny jako úřední řeči, doposud latina) na úkor nemaďarských národů (- v revoluci budou bojovat na straně Habsburků). Vídeň s Maďary jen vyjednává, po porážce říjnové revoluce ve Vídni- vojenský zásah. V dubnu 1849 obsazena většina Uher- Maďaři reagují sesazením Habsburků- nová úspěšná ofenzíva. Vládu nad Uhrami se Habsburkům podařilo obnovit jen s pomocí ruských vojsk (1849).