7A RANÝ STŘEDOVĚK, BARBARSKÉ STÁTY,

CÍRKEV A PAPEŽSTVÍ, KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY

 

 

STĚHOVÁNÍ NÁRODÚ

Příčinnou byl hunský vpád do Evropy. Od 2.stol. v Číně dynastie Chan upevňovala moc, rozšiřovala výboje, okolní kmeny byly přinuceny opustit zemi.

HUNOVÉ - kočovníci, původně sídlili v mongolských stepích, hledali nové pastviny. Usadili se u Kaspického moře, pak dále na západ. V roce 375 vpadli do jižního Ruska, tam narazili na říši Ostrogótů, což zapříčinilo uvedení germánských národů do pohybu - zánik západořímské říše, vznik barbarských států.

GERMÁNI: původní sídla: přišli asi ze Skandinávie, pak do Polabí.

·       západní - Rýn, Labe; Anglové, Jutové, Sasové, Langobardi, Frankové, Frísové, Svévové (Markomani, Kvádové)

·       východní - k Visle a Dňepru; Vandalové, Burgundové, Ostróti a Vizigóti

·       severní - zůstali ve Skandinávii a Dánsku, pravděpodobně předchůdci Normanů (Vikingů).

Vlastní stěhování:

Anglové, Sasové a Jutové se dostali až do Británie. Ostrogóti přesídlili do severní Itálie. Vizigóti - v roce 375 požádali Valence o azyl na území římské říše (hledali útočiště před Huny), roku 378 se tam vzbouřili, bitva u Hadrianopole s Římem, Valens padl, zničení římských legií. Theodosius je vytlačen do Ilýrie. Pod vedením Alaricha roku 410 vyplenili Řím. Šli do Galie, údolím Rhony - založena Aquitánie. Pevné království až Toulounská říše, dostali se až do Hispánie. Frankové přišli do severní Galie. Burgundové se usadili na pravém břehu Rýna (Burgundsko a Lotrinsko). Vandalové - přišli z Panonie do Galie, Hispánie, odtud na Baleáry, překročili Gibraltar a založili si v severní Africe říši. Období stěhování národů končí obsazením Itálie Langobardy v roce 568. Hunové pronikli pod Atilovým vedením do Galie, v roce 451 bitva na Katalánských polích s římským vojevůdcem Aetiem, nerozhodně, ale Atila ustupuje. Roku 453 Atila umírá, pak se říše Hunů rozpadla, byli zatlačeni až k Černému moři.

VLASTNÍ BARBARSKÉ STÁTY:

·       Říše Anglosasů - roku 449 se vytváří 7 království, původní keltské obyvatelstvo vytlačeno do oblastí Skotska, Walesu, Irska a Bretagne.  - viz. 8. otázka

·       Říše Franků - založili říši na území SZ Galie - viz 8. Otázka

·       Ostrogótská říše - v roce 476 dobyly pod vedením Odoakara Řím, sesadili mladičkého Romula Augusta - konec Západořímské říše - vybudovali Odoakarovu říši - krátké trvání. 493 byla říše obsazena ostrogótským vojevůdcem Theodorickem, hlavním městem Ravenna. Theodorich se snažil zastavit úpadek Říma, podporoval kulturu a klasickou vzdělanost (zamlada rukojmím v Cařihradě). 555 bylo panství vyvráceno Justiniánem = Itálie součástí VŘŘ - 576 obsazení Langobardy, vyvráceno Karlem Velikým, poslední Král Desiderius zavřen do kláštera.

·       Vizigótská říše - od počátku 5.stol. sídlili v jižní Galii - Toulouské království. Významným panovníkem byl Alarich II, proslul vydáním zákoníku, ale roku 507 byl poražen Chlodvíkem u Poiteirs a z francouzského panství mu zbyl jen malý kousek (Pyreneje - Rona). Centrem Vizigótů se stala Hispánie (Toledo). Neshody mezi kandidáty na trůn - obsazení Araby roku 711.

·       Říše vandalů - vyznavači ariánství. Usadili se v severní Africe, díky loupežným výpravám se stali postrachem Itálie. V 6.stol. se projevuje úpadek jejich moci, království bylo napadáno horskými Maury. Roku 533 se uskutečnilo připojení císařem Justiniánem k Byzantské říši.

·       Langobardská říše - přes Čechy, Moravu do Panonie, odtud do Itálie, říše vytvořena 568-774. Napsali několik spisů - dějiny (i o našem území), dobyto Karlem Velikým.

 

 

 

 

 

 

CÍRKEV

Nejprve vzniká jako malá skupina, vytváří koncepci Nového zákona. Ve 4.stol. vytvořen ucelený Nový zákon. Nejdříve se učení šířilo v chudých vrstvách, snaha vytvořit dobrou společnost, důraz kladen na dobré nitro člověka. Nejprve křesťané pronásledováni - Nero atd. V roce 313 byl vydán Milánský edikt - povolení křesťanství Konstantinem a v roce 325 se uskutečnil první církevní sněm v Níkae - zavrhnuto ariánství. Theodosius a Gratianus, který se vzdal titulu pontifex maximus, se snažili o potlačení pohanských kultů. Hned od počátku rozpory - 2 vlivy:

·       východořecký - snaha o skloubení s řeckou filosofií

·       západořecký - římský - latina, šíření křesťanství díky církevním otcům = PATRES. Jejich učení je nazýváno patristika. Např.: Řehoř, Ambrož, Jan Zlatoústý, Augustin.

První překlad bible do latiny - Vulgáta - dílo Jeronýma (odchován římskými filosofy, vzal si na poušť celou knihovnu, ale nevydržel to tam). Do té doby znám jen překlad do řečtiny - septuaginta. Apologetické spisy - hájily křesťanství proti pohanským kultům.

 

Přijímání křesťanství v jednotlivých zemích:

·       Germáni - Gót Vulfila - 4.stol.

·       Francká říše - Chlodvík - konec 5.stol.

·       Velkomoravská říše - Rostislav - Cyril a Metoděj - 863

·       Kyjev a Novgorodské knížectví - za Vladimíra Svjatoslaviče

·       Polsko - Měšek a Doubravka - 10.stol.

·       Byzance - zde křesťanství od počátku, caesaropapismus, ikonoklasmus

 

SPOR O INVESTITURU

V 11.stol. - tj. uvádění do církevních úřadů světskou mocí. Dříve císař volil papeže, s nárůstem moci církve ho císař nesmí volit (ani biskupy a opaty), papež je volen kardinály, otočilo se to tak, že si papež osobuje právo volit císaře -Řehoř VII. (1073-1085) roku 1075 tedy zakázal světské moci dosazování církevních představitelů (zakázal investituru), usiloval o nadvládu nad veškerým křesťanstvem a vyžadoval od kněží dodržování pravidel. Tak se dostal do sporu s císařem Jindřichem IV. (1056-1106) - ten se odmítne vzdát práva investitury a prohlásí papeže za sesazeného. Řehoř ho za to dal do klatby. Jindřich musel prosit za odpuštění - 1077 - Řehoř v Canosse, tam přijde Jindřich a musí 3 dny stát ve sněhu v rouše kajícníka, pak přijat Řehořem, zrušena klatba. Roku 1085 Jindřich uskutečnil tažení do Říma, dosadí svého člověka za papeže - Kliment. Potyčky ale trvaly dále, až 1122 byl sepsán Konkordát wormský - stanoveno, že biskupy a opaty volí kapituly v souhlasu s králem, odznaky duchovní moci - berlu a prsten předá zvolenému papež, vládu nad říšskými statky - žezlo předává císař. Usmíření, de facto vyhlásila církev. 

 

 

KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY

Kolem roku 1050 v Evropě vytvořeny státy, rozdělena půda - pociťován nedostatek půdy (půdu dědí nejstarší syn,mladší musejí hledat uplatnění v církvi nebo výboje - cílem nová půda). Do západní a střední Evropy se rozšířily zprávy, že na Pyrenejském poloostrově a na východním pobřeží Středozemního moře jsou bohaté země. Po roce 1050 pod vedením rytíře Cida (sida) válka za znovudobytí Pyrenejského poloostrova křesťany, od roku 711 obýván muslimskými Araby, Arabové byly vytlačeni na jih. Křížové výpravy jsou války křesťanů proti pohanům nebo kacířům; symbolem křesťanského náboženství kříž - od toho název křižáci. Roku 1071 v bitvě u Mantzikertu porazili seldžučtí Turci Byzanc, v roce 1077 dobyli Jeruzalém - nesnášenliví; zabíjení , trvalé ohrožení Byzantské říše.

 

 

 

 

 

 

1.    křížová výprava (1096-1099) - roku 1095 papež Urban II. vyhlašuje křížovou výpravu za účelem osvobození těchto posvátných. Roku 1096 je realizována úspěšná křížová výprava, dobyta část východního pobřeží Středozemního moře, dobyt Jeruzalém. Byly založeny 4 křižácké státy, budovány pevnosti (pevnost Krak).

2.    křížová výprava  (1147-1149) - marný pokus o zvětšení území, roku 1187 bitva u Hattinu - křižáci utrpěli velkou porážku

3.    křížová výprava (1189-1192) - pokus o zvrat, v čele významní evropští panovníci: císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Richard Lví srdce - reálné výsledky mizivé.

4.    křížová výprava (1202-1204) - cílem útoku křižáků se místo Palestiny stala Konstantinopol. Na byzantském území zřízen další křižácký stát - tzv. Latinské císařství (1204-1261). Papež s tím nesouhlasil, ale přesto sem poslal kněze, aby zde šířili „pravé“ křesťanství.

5.    křížová výprava (1212) - je také nazývaná dětská, někdy se nepočítá, účastnila se jí fanatická mládež z Marseille a Porýní.

6.    křížová výprava (1217-1218) - účastnil se Ondřej II.

7.    křížová výprava (1228-1229) 

8.    křížová výprava (1248-1254) - Ludvík IX. Se bez úspěch snaží dobýt Jeruzalém

9.    křížová výprava (1270) - umírá na ní Ludvík IX.

V roce 1291 padla Akkra - posledního křižáckého panství, zůstal pouze Kypr.

VÝZNAM:  Sjednocení obchodu ve Středozemí, obohacení kultury.

 

Rytířské řády vznikaly na ochranu křižáckých států. Byli to především mniši.

Templáři vznikli roku 1118, rychle zbohatli, vzbudilo to závist Filipa IV., který je zrušil.

Johanité vznikli roku 1113, působili v Evropě, na Maltě vytvořili nezávislý stát.

Sv. Benedikt založil svůj řád - byl to první a jediný mnišský řád. Byli to puritáni, snažili se o návrat k pravým křesťanským hodnotám.

František z Assisi v mládí zbohatl, později svůj život zasvětil Bohu, postavil klášter, stal se patronem ekologie a roku 1212 založil řád Chudých sester - ženská větev, spor o míru chudoby.